Co říkají architekti

 

Objevte jejich sny, obavy, jazyk a metafory! Slovo mají architekti.

 

Frank Gehry – tvorba je radost v pohybu

Frank Gehry se narodil v Kanadě v roce 1929, když v roce 1989 získal slavnou Pritzkerovu cenu za celoživotní dílo, svým způsobem teprve začínal. K největším úspěchům bohaté kariéry Franka Gehryho patří koncertní hala Disney v Los Angeles v USA a samozřejmě Guggenheimovo muzeum v Bilbau ve Španělsku. Gehry skutečně ví, jak používat stavební hmoty překvapivým a poetickým způsobem. Jedině materiály slouží ke zlidštění budovy: tento přístup se stal pro něj typický...

Zaha Hadid – Vědecké centrum Phaeno, Wolfsburg, Německo

„U tohoto centra jsou návštěvníci konfrontováni s neobvyklými prostory: podlaží se nenachází jedno nad druhým a bloky spočívají na kuželích, které jimi mohou procházet. Kromě těchto architektonických aspektů je tato budova v současné době největší stavba v Evropě postavená s pomocí samozhutňujícího betonu. Bez tohoto typu betonu by tvary budovy, úhly ozdobných prvků, křivky, přerušované roviny a výchozy bylo mnohem obtížnější postavit."

 

Rudy Ricciotti – Most míru v Soulu, Jižní Korea

Díky novým špičkovým materiálům zesíleným vlákny se dostáváme do nové průmyslové éry. Architekti jsou nyní jako testovací piloti na dráze, kteří čekají na startu...a mění své pístové motory za tryskové! Tento most pro pěší měří na délku 130 m, ale jeho horní část (plošina) má tloušťku pouze 3 cm! "Beton se ztenčuje až je z něj pouze jemný šepot," říká Rudy Ricciotti.

 

Ruddy Ricciotti – Vila Navarra

Vila Navarra je skrytá ve francouzských pobřežních oblastech Var, kde je prvním pozadavkem při stavění chlazení budov. Vila Navarre je vybavena rozsáhlou ochranou proti slunečním paprskům - ochrana je 40 metrů dlouhá se 7,8 metrů dlouhýmikonzolovými nosníky. Jedná se o skvělé dílo jak z hlediska estetického, tak z pohledu technické složitosti; střecha vyrobená z ultratenkého betonu Ductal® jako první na světě. Stavbu představují Rudy Ricciotti, laureát Národní ceny za architekturu pro rok 2006, Romain Ricciotti, stavební inženýr a Mouloud Behloul, zástupce Skupiny Lafarge odpovědný za beton.

 

Jacques Ferrier – projekt Hypergreen

„Architektura 21. století bude buď environmentální nebo nebude žádná! Musíme se snažit snížit celkový vliv budov na životní prostředí."

 

Rémy Marciano – Střední škola Cosec Ruffi, Francie

„Vybral jsem si beton, protože jsem chtěl obnovit a vylepšit jeho pověst. Tento materiál je používaný ve velké míře, a přesto je jen zřídka obyvateli skutečně vítán. Namísto hladkého architektonického betonu jsem zvolil materiál s drsným povrchem, který evokuje náhodně sebrané materiály použité ke stavbě rybářských chýší, které jsou pro tento region typické. Výběr materiálu pro mě byl součástí architektonického výzkumu a důležitým prvkem mé reflexe o budově. Výsledkem je to, že beton použitý pro stavbu přesahuje svoji úlohu stavebního materiálu a stává se kůži objektu."

 

Marrec & Combarel – autobusové nádraží Thiais, Francie

„Tato budova rosta z betonového povrchu parkoviště autobusů jako organická součást. Využitím souladu konstrukčních charakteristik špičkového betonu zesíleného vlákny a jeho tvárnosti bylo možné s pomocí Ductalu® splnit nelehký úkol zakomponování budovy a jejich základů do jediné souvislé jednotky."

 

Frédéric Borel – národní škola francouzské architektury

Frédéric Borel vidí svoji úlohu architekta v práci, kterou není schopen provádět žádný počítač, protože každý projekt je osobní vyjádření vyžadující globální přístup. Je architektem nové národní školy École nationale supérieure d'architecture de Paris-Val de Seine, nové budově ve staré továrně.

 

Marc Mimram – Město mezi dvěma břehy

Ve studii nazvané „Living Bridges" Marc Mimram představuje čtyři výrazné projekty jako způsoby znovu přetvořit městskou infrastrukturu. Prostřednictvím svého podnikání, kterým jsou současně projektová kancelář a stavebně-inženýrské firma, vyzývá Marc Mimram obyvatele, aby navrátili význam městským infrastrukturám a aby „znovu humanizovali město". Most má v aglomeraci roli, která přesahuje své původní použití - přechod z jednoho břehu na druhý. 

Shigeru Ban – Všechny materiály na světě

Japonský architekt Shigeru Ban, pracující v Tokiu, Paříži a New Yorku, je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů 21. století. Průkopník v oblasti udržitelné stavby - zvláště kvůli jeho používání slisovaného papíru (od roku 1980) - Shigeru Ban věří, že tento materiál přenáší stavební díla do 21. století. Jeho stavba mateřské školy v Chengdu, která po místním zemětřesení vyrostla během doby kratší než jeden měsíc, je toho pozoruhodným příkladem. 

Sudhir Jambhekar – „Zelené“ budovy a místní problémy

Hlavní společník pro FXFOWLE Architects, Sudhir Jambhekar, nyní pracuje na mrakodrapech v Indii, Spojených arabských emirátech, Číně, Japonsku, Koreji a na Sheikh Rashid bin Saeed v Dubaji - nejrozsáhlejším a nejvyšším otáčejícím se obloukovým mostem na světě! Z jeho pohledu jdou architektura a „zelená" stavba ruku v ruce s urbanistickým projektem. Ale neexistuje zde jediné udržitelné řešení: stavba musí souviset s místním podnebím, lidmi a kulturou. 

Qingyun Ma – Stavebnictví bez hranic a nový urbanizmus

Architekt QingyunMa vytvořil s MADA SPAM několik slavných projektů, které vyhrály ocenění, včetně obytného komplexu Longyang v Shanghai,  Silk Tower v Xian, ředitelství CCTV v Beijing a Burzy cenných papírů v Shenhen. Architekturu vyučuje v Číně a v Evropě a je novým děkanem Univerzity architektury v Jižní Karolíně. Definuje architekturu jako práci, která přesahuje hranice stavebního sektoru.