Historie cementu

 

Hydraulicita

Hydraulicita je proces tuhnutí materiálu v přítomnosti vody.

Cement je hydraulické pojivo a je základní součástí betonu a malty. Je svým způsobem lepidlo, které pojí písek a štěrk dohromady.

Používali jej Egypťané a následně Římané a znovu byl objeven počátkem 19. století. Během desetiletí se neustále vyvíjel. 

Na začátku

joseph2.jpg
Luis Joseph Vicat

Směs vápna, jílu, písku a vody byla používána již velmi dávno. Egypťané ji využívali již před 2 600 lety.

Okolo prvního století našeho letopočtu Římané zlepšili dosud používané „pojivo". Zjistili, že přidáním vulkanické půdy z regionu Pozzoulli, v blízkosti Neapole, je směs schopna ztuhnout pod vodou.

Nyní víme, že půda z oblasti Pozzoulli - která dala jméno pucolánu - je v závislosti na místě tvořena 60-90 % jílu a 10-40 % vápna. Při archeologických výzkumech v několika římských městech byla zjištěna přítomnost cementu například v drenáži.

1817: renesance cementu

V 1817 pracoval mladý inženýr Louis Vicat na hydraulických vlastnostech směsi „vápno-vulkanický prach".

Louis Vicat byl první, kdo určil přesně, řízeně a opakovatelně podíl vápence a kysličníku křemičitého nutného pro získání směsi, která po spálení za určitých teplot a po rozdrcení vytvoří hydraulické pojivo pro průmyslové aplikace. Jinými slovy cement.

Výsledky svého  výzkumu však publikoval, aniž by si je nechal patentovat...

19. století: průmyslová revoluce

Pucolán a slínek

Pucolán je vulkanická hornina, jejíž jméno pochází z oblasti Pozzoulli v blízkosti Neapole. Byla Římany používána k výrobě cementu.

Slínek, hlavní součást moderního cementu, je směs vápence a jílu, která je vypálena za velmi vysoké teploty. Tím se napodobují vlastnosti vulkanické horniny v průmyslových podmínkách.

Skot Joseph Aspdin upravil složení cementu Louise Vicata a v roce 1824 přihlásil patent na pomaleji tuhnoucí cement. Nazval jej Portlandský, protože byl podobný hornině nacházející se v Portlandu v jižní Anglii.

První cement ve Francii byl vyroben v roce 1846 v Boulogne‑sur-Mer. V roce 1868 začala Skupina Lafarge vyrábět cement ve městě Teil v regionu Ardèche.

Cementy portlandského typu se ve výrobním závodě v Čížkovicích vyrábí od roku 1899.

Využití cementu prudce vzrostlo aplikací nových rychlejších výrobních postupů.

20. století: inovace Skupiny Lafarge

Skupina Lafarge je autorem dvou významných objevů ze začátku 20. století:

  • Objev bílého cementu, který namísto jílu využívá kaolin. Tento cement má stejnou odolnost jako šedý cement, ale je mnohem estetičtější. V  meziválečném období první poloviny dvacátého století vyráběla bílý cement i cementárna v Čížkovicích.
  • Objev  Ciment Fondu®, který v roce 1908 vyvinul Jules Biede, ředitel výzkumné laboratoře Skupiny Lafarge. Tento cement je vyroben z vápence a bauxitu a odolává agresivním prostředím a vysokým teplotám. Je velmi univerzální a lze jej použít jako vysokoteplotní pojivo nebo reaktant v nejrůznějších aplikacích. Tento druh cementu začala vyrábět čížkovická cementárna před druhou světovou válkou.  V té době se jednalo o jediného výrobce tohoto produktu v českých zemích. Výroba byla ukončena v roce 1960.

    Bauxit

    Bauxit je hlinitanová ruda. Je pojmenována podle města Baux-de-Provence ve Francii, kde byla poprvé objevena.

21. století: vzestup cementů s vyšší směsností

Cementy portlandského typu, coby neodmyslitelná součást betonu, zastávají pozici nejpoužívanějšího anorganického pojiva. Vlivem potřeby chovat se k planetě Zemi stále odpovědněji, se hledají cesty, jak snižovat emise CO2 i při výrobě cementu. Portlandské cementy CEM I jsou proto postupně nahrazovány cementy s vyšší směsností, kdy se inovuje poměr namletého slínku a jednotlivých přísad např. přírodního vápence, strusky, popílku tak, aby byly zachovány požadované vlastnosti cementu. Tyto cementy díky nižším emisím CO2 znamenají i výrazně nižší dopad na životní prostředí.  Čížkovická cementárna má ve svém produktovém portfoliu celou řadu směsných cementů. Vysoký množstevní podíl směsných cementů na celkové výrobě řadí tuto cementárnu na špičku mezi tuzemskými výrobci.