Lafarge vyvíjí a zavádí komplexní strategii, která přispívá k celkovému cíli omezit oteplování Země. Skupina svých cílů pro rok 2010 dosáhla již o rok dřívě a stanovila si 3 nové cíle pro roky 2015 a 2020, v rámci spolupráce s WWF. Tyto nové cíle již zahrnují celý řetězec stavebnictví a Lafarge Cement, a.s. se na plnění těchto cílů v České republice aktivně podílí.
Snížení emisí CO2 |
|
|
Lafarge si je vědoma výzvy, kterou změna klimatu představuje pro celou planetu. Od roku 2001 se Skupina zavázala k náročným cílům v rámci průkopnického partnerství s WWF.
Lafarge dosáhla a překonala své cíle roku 2010 s ročním předstihem i v souvislosti s ekonomickým poklesem, který významně ovlivnil objemy výroby:
Navýšení závazků
Stavební odvětví zodpovídá za 40 % celkové spotřeby energie a za 30 % celkových emisí skleníkových plynů.
V roce 2011 Skupina oznámila druhou vlnu závazků vypracovaných v rámci partnerství s WWF International. Tři nové cíle společnosti Lafarge pro roky 2015 a 2020 jsou ve shodě s náročným a originálním přístupem. Tyto cíle nezahrnují jen emise CO2 jednotlivých závodů, ale taktéž celý řetězec stavebnictví:
Pro splnění těchto cílů Skupina:
|
Čisté a celkové emise CO2Čisté emise CO2 získáme ponížením celkového množství emisí CO2 o emise, které vznikají při spalování odpadu. CO2 a cementProč vzniká při výrobě cementu CO2? Výroba cementu je zdrojem 5% celosvětových emisí CO2. Průmysl výroby cementu je přirozeným producentem CO2:
Lafarge investuje do výzkumuLafarge taktéž investuje do výzkumu:
|
Omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů |
|
|
Pro zajištění tohoto cíle bude Skupina Lafarge:
|
Alternativní palivo - drcené pneumatiky |
Energetické využití odpadů |
|
|
Kaly, odpadní oleje, odpady z petrochemického průmyslu nebo vysloužilé pneumatiky. To jsou příklady obtížného i nebezpečného odpadu, jehož ekologická likvidace obvykle představuje nákladný problém. Lafarge Cement, a.s., je ve své cementářské peci dokáže spoluspalovat beze zbytku.
Cementářská pec je pro tuto společenskou zakázku vhodným místem. Teplota plamene v rotační cementářské peci dosahuje 2000˚ Celsia, což garantuje dokonalé spálení. Navíc nevzniká žádný popel ani struska. Spaliny poté prochází 5ti stupňovým výměníkem tepla, kde jsou ve styku s jemně mletou alkalickou surovinou, která dokonale zachytí kyselé složky spalin.
Odpady podléhají přísné kontrole a při jejich využívání jsou emisní limity dané integrovaným povolením mnohem přísnější než pro provoz bez spoluspalování.
Environmentální laboratoř monitoruje parametry všech alternativních paliv přivážených do cementárny. Podle vlastností, které alternativní paliva vykazují, se provádějí korektury v dávkování tak, aby byl v první řadě vyroben optimální slínek a následně kvalitní cement. Výroba má jasně určené parametry, které se musí dodržet, aby měl cement prvotřídní kvalitu přesně podle požadavků zákazníků. To platí i pro spoluspalování odpadů. |
Trend v použití primárních palivPodíl primárních paliv (uhlí, mazut) v roce 2001 činil 76,5 %. Postupným používáním alternativních paliv se v roce 2011 podařilo snížit procento použití nenahraditelných zdrojů na 39. |
Geobal 4 |
|
|
Jedním z vhodných paliv využívaných v cementářském průmyslu jsou odpady z rafinérské výroby. Geobal 4 vznikl odtěžením laguny Ostramo a následnou stabilizací vápnem. Cementárny tak napomáhají řešení problému starých ekologických zátěží a svojí unikátní bezodpadovou technologií už v minulosti pomohly zlikvidovat laguny v Kolíně, Pardubicích a Litvínově.
Na konci roku 2011 cementárna provedla spalovací zkoušku spoluspalovaného paliva Geobal 4 s měřením emisí v plném rozsahu. Cílem tohoto mimořádného měření bylo přinést konkrétní a objektivní fakta vypovídající o vlivu spoluspalování Geobalu 4 na životní prostředí. Všechny emise byly bezpečně v limitech a v některých případech s několikařádovou rezervou. Potvrdilo se, že vliv spoluspalování Geobalu 4 na životní prostředí je zanedbatelný. Toto tvrzení podpořila i řada odborníků.
|
Výsledky porovnané s limity |
Monitorování emisí |
|
|
Povinnost měřit emise znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je dána legislativou ČR. Jedná se o vyhlášku 205/2009 Sb. a při spoluspalování odpadů určuje limity a podmínky měření těchto emisí nařízení vlády 354/2002 Sb. Veškeré informace o četnosti, limitech a látkách, které měřit, je rovněž v Integrovaném povolení, schvalovaném Krajským úřadem Ústeckého kraje. Lafarge Cement, a.s. má povinnost měřit jak kontinuálně, tak periodicky akreditovanou laboratoří.
Kontinuální měření emisí Cementárna je povinna měřit kontinuálně SO2, NOx, TZL (tuhé znečišťující látky neboli prach), TOC (celkový organický uhlík) a CO. Výpočet a vyhodnocování je zajišťováno programem, který splňuje veškeré legislativní požadavky. Samotné měření probíhá v analyzátorech umístěných na vstupu plynů do komína.
Měření akreditovanou laboratoří Četnost měření ostatních látek a ověřování kontinuálního měření je dle legislativy rozděleno do několika časových fází: 2x, 1x za rok a 1x3 roky Měření provádí akreditovaná laboratoř. Protokoly z těchto jednorázových měření jsou poskytovány České inspekci životního prostředí.
Další měření V případě nového typu paliva je nutná spalovací zkouška, při které se měří látky dle podmínek integrovaného povolení.
Za uplynulý rok je rovněž povinnost ohlašovat množství vypouštěných znečišťujících látek a provozní evidenci zdrojů znečišťování ovzduší (ohlašování probíhá přes integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností - ISPOP).
Pro vybrané látky je navíc vedena veřejná evidence, tzv. integrovaný registr znečištění pro všechny zdroje v ČR. Je dostupný na internetových stránkách www.irz.cz.
Další údaje o produkovaném znečištění je možné získat na stránkách hydrometeorologického úřadu www.chmi.cz.
V kontextu Ústeckého kraje tvoří roční emise čížkovické cementárny jen zlomek celkového znečištění. Zdroj: www.chmi.cz Emise ze stacionárního zdroje v roce 2009 (P.D.F - 225 Velikost odkazu)
|
Emise prachu (TZL) na LitoměřickuZaostříme-li na Litoměřicko a vyjdeme-li z veřejně dostupných informací Českého hydrometeorologického ústavu, v roce 2009 činily emise prachu ze stacionárních zdrojů (opominuli jsme tedy dopravu) 411,6 t/rok, přičemž podíl čížkovické cementárny na emisích prachu činil 5,9 %. |
Poslední aktualizace 03/02/2012
