Podrobněji o cementu
  • Pošli
  • Vytiskni
  • Oblíbené
Historie

Cement je hydraulické pojivo a je základní součástí betonu a malty. Je svým způsobem lepidlo, které pojí písek a štěrk dohromady.

Používali jej Egypťané a následně Římané a znovu byl objeven počátkem 19. století. Během desetiletí se neustále vyvíjel. Díky Skupině Lafarge se z něj stal technologický produkt.

Na začátku

Směs vápna, jílu, písku a vody byla používána již velmi dávno. Egypťané ji využívali již před 2 600 lety.

 

Okolo prvního století našeho letopočtu Římané zlepšili dosud používané „pojivo". Zjistili, že přidáním vulkanické půdy z regionu Pozzoulli, v blízkosti Neapole, je směs schopna ztuhnout pod vodou.

Nyní víme, že půda z oblasti Pozzoulli - která dala jméno pucolánu - je v závislosti na místě tvořena 60-90% jílu a 10-40% vápna. Při archeologických výzkumech v několika římských městech byla zjištěna přítomnost cementu například v drenáži.

 

Hydraulicita

Hydraulicita je rozsah tuhnutí materiálu v přítomnosti vody.

 

Luis Joseph Vicat


Luis Joseph Vicat

1817: renesance cementu

V 1817 pracoval mladý inženýr Louis Vicat na hydraulických vlastnostech směsi „vápno-vulkanický prach".

 

Louis Vicat byl první, kdo určil přesně, řízeně a opakovatelně podíl vápence a kysličníku křemičitého nutného pro získání směsi, která po spálení za určitých teplot a po rozdrcení vytvoří hydraulické pojivo pro průmyslové aplikace. Jinými slovy cement.

Výsledky svého  výzkumu však publikoval, aniž by si je nechal patentovat...

 

Vicatovy šachtové pece

Vicatovy šachtové pece

19. století: průmyslová revoluce

Skot Joseph Aspdin upravil složení cementu Louise Vicata a v roce 1824 přihlásil patent na pomaleji tuhnoucí cement. Nazval jej Portlandský, protože byl podobný hornině nacházející se v Portlandu v jižní Anglii.

 

První cement ve Francii byl vyroben v roce 1846 v Boulogne‑sur-Mer. V roce 1868 začala Skupina Lafarge vyrábět cement ve městě Teil v regionu Ardèche.

 

Využití cementu prudce vzrostlo aplikací nových rychlejších výrobních postupů.

 

Pucolán a slínek

Pucolán je vulkanická skála, jejíž jméno pochází z oblasti Pozzoulli v blízkosti Neapole. Byla Římany používána k výrobě cementu.

Slínek, hlavní součást moderního cementu, je směs vápence a jílu, která je za velmi vysoké teploty spálena. Tím se napodobují vlastnosti vulkanické horniny v umělých podmínkách.

 

20. století: inovace Skupiny Lafarge

Skupina Lafarge je autorem dvou významných objevů ze začátku 20. století:

  • Objev bílého cementu, který namísto jílu využívá kaolin. Tento cement má stejnou odolnost jako šedý cement, ale je mnohem estetičtější.
  • Objev  Ciment Fondu®, který v roce 1908 vyvinul Jules Biede, ředitel výzkumné laboratoře Skupiny Lafarge. Tento cement je vyroben z vápence a bauxitu a odolává agresivním prostředím a vysokým teplotám. Je velmi univerzální a lze jej použít jako vysokoteplotní pojivo nebo reaktant v nejrůznějších aplikacích.

 

Dnes se výzkum a vývoj Skupiny Lafarge soustřeďuje na inovace a práce na dalším zlepšení vlastností cementu.

 

Bauxit

Bauxit je hlinitanová ruda. Je pojmenována podle města Baux-de-Provence ve Francii, kde byla poprvé objevena.

 

Portlandský cement vyráběný pod vlajkou Lafarge v Kanadě

Portlandský cement vyráběný pod vlajkou Lafarge v Kanadě

  • Pošli
  • Vytiskni
  • Oblíbené

Betonové sochy

Rustam Ismagilov: Úlomky permské doby

Akciová společnost Lafarge Cement podporuje umělecké aktivity.

Pro sochařské sympozium Betonové sochy, které společně vyhlásily Svaz výrobců cementu ČR, Výzkumný ústav maltovin a Umělecké sdružení Nový Dvůr, věnovala více než 5,6 tun portlandského cementu.

LafargeHolcim. Cement, aggregates, Concrete.